Novinky

Globální čí regionální krize aneb několik postřehů českého headhuntera z návštěvy Číny, Jan Brázda, Hospodářské noviny, 13.1.2011

Řeknete-li dnes v Číně (ale totéž platí například i pro Indii), že celý svět prochází globální krizí, budou se na vás místní ekonomové dívat poněkud nechápavě. Jak také jinak, když hrubý domácí produkt Číny vzrostl v roce 2009 o 9,1% a nedávný revidovaný odhad růstu čínského HDP pro rok 2010 činí 10,0%.
Prostě a jasně vám dají v Číně najevo, že současná (či nedávná) krize je severoamericko-evropská záležitost, která se jich samozřejmě dotýká, ale v konečném součtu jen okrajově.
Navštívil jsem Čínu letos asi po 15 letech a nevycházel jsem z údivu, jaké změny v této zemi proběhly. Sliboval jsem rodině pohled na tisíce cyklistů v ulicích Pekingu, ale ti mezitím přesedlali na motorky či auta a na kole brzy uvidíte snad jen turisty. Vnitrostátní lety moderními letadly si velmi lehce zarezervujete online a případná reklamace letu je vyřešena v průběhu minut ke spokojenosti zákazníka. Příslušníci čínské střední třídy začali cestovat a bavit se (i když zatím převážně ve své zemi) a zábava a ruch v čínských klubech si již ničím nezadá s atmosférou například dublinských barů. Na ulicích Pekingu vás oslovují mladí lidé, kteří si chtějí procvičit angličtinu a v obrovském obchodním domě s knihami je největší zájem o učebnice managementu a cizích jazyků.
V této souvislosti bych se chtěl krátce věnovat tomu, jak naše americko-evropská krize ovlivnila Čínu z hlediska kvalifikovaných lidských zdrojů, což je velmi zajímavý fenomén. Chinahr.com, čínský největší portál zaměřený na online recruitment, publikuje pravidelně tzv. Best Employer Ranking, tedy žebříček firem z pohledu čínských vysokoškoláků (kterých odpovědělo více než 200.000!) a jejich zájmu v těchto firmách pracovat. Zatímco v roce 2009 bylo mezi 50 firmami na žebříčku 21 zahraničních firem, v srpnu 2010 tento počet poklesl na pouhé 4 zahraniční společnosti. Ze 46 čínských firem, které se umístily v první padesátce, bylo dokonce 31 čistě státních firem (včetně China Mobile, Bank of China apod.). V minulosti byly zahraniční firmy v popředí zájmu především proto, že mohly nabídnout vyšší platy a také více možností pro profesionální rozvoj. V průběhu minulých dvou let většina multinacionálních firem přistoupila na základě svých finančních problémů k výraznému propouštění prakticky ve všech svých pobočkách, Čínu nevyjímaje. A čínské firmy, které k tomuto kroku nepřistoupily, rychle získaly na hodnotě mezi budoucími manažery. Cesta zpět na vrchol zájmu potenciálních kandidátů bude pro nadnárodní firmy bolestná a bude jistě chvíli trvat. Číňané totiž stále hodnotí kvalitu vedení firmy a respekt k podřízeným výše než platovou stránku zaměstnaneckého vztahu a narušení vzájemného respektu si dlouho pamatují. Rovněž možnosti profesionálního růstu v čínských firmách se značně zvětšují díky tomu, jak tyto firmy mohutně expandují na zahraniční trhy, ať už obchodně nebo i akvizicemi. Takže čínská mládež sice stále preferuje vysokoškolské studium v USA, ale po návratu již většinou plánuje nastoupit do zaměstnání u čínských firem.
Pokud budete mít možnost Čínu navštívit, rozhodně neváhejte, určitě vás návštěva obohatí a přispěje k tomu, že si uvědomíte, kterým směrem se asi bude světová ekonomika ubírat a kde leží centra ekonomiky budoucnosti.
Xiè xie,
Jan Brázda, Managing Partner, Constellation Executive Search